|
|
Zhodnocení vybraných ukazatelů složení mléka v průběhu laktace u ovcí plemene cigája
Bartoň, Petr
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením vybraných ukazatelů kvality ovčího mléka a jeho složek. Ovce zájmového plemene cigája (C), ze kterého zkoumané mléko pocházelo, jsou chovány na Salaši Oravice v severní části Západních Tater na Slovensku. V rámci práce byly v pravidelných intervalech odebírány bazénové vzorky mléka. Odběry byly prováděny 45., 75., 105., 135., 165., 195. a 225. den laktace. Pro srovnání byla do sledování zařazena skupina ovcí zušlechtěná valaška (ZV). V mléce plemene C byl stanoven průměrný obsah sušiny (S) 20,03 %, tuku (T) 8,14 %, bílkovin (B) 6,38 %, laktózy (L) 4,70 % a močoviny (M) 63,86 mg/100 ml. Z fyzikálně-chemických ukazatelů byla měřena aktivní kyselost (pH), titrační kyselost (TK) a bod mrznutí mléka. U plemene C bylo zjištěno průměrné pH 6,55, TK 9,2 °SH a bod mrznutí -0,576 °C. Při posledním odběru byl zjištěn překvapivě nízký obsah L, nicméně nejpřekvapivějším zjištěním této práce byl extrémně nízký počet somatických buněk na konci laktace. Zjištěné korelační závislosti odpovídají dostupné literatuře a výrazně se neodlišují. Získané výsledky plemene C jsou srovnatelné s referenčním plemenem ZV.
|
|
|
Vlivy působící na hmotnost jehňat při narození
PITROVÁ, Ludmila
Cílem diplomové práce bylo sledovat a vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat při narození. Pro analýzu byla použita základní chovatelská evidence 604 jehňat obojího pohlaví plemene valaška z chovu farmy Ing. Jan Vejčík. Porodní hmotnosti byly vyhodnoceny v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, pořadí vrhu, otcovské linii a roku narození. Výsledky porovnání přinesly následující poznatky. Vliv otce na živou hmotnost jehňat při narození byl potvrzen F-testem na základě hladiny významnosti (p < 0,05 až 0,01) jako statisticky významný až téměř vysoce významný. Při srovnání průměrné hmotnosti jehňat při narození dle linií otců mají průkazně statisticky nejvyšší porodní hmotnost jehňata linie VALVEJ. Středně významné rozdíly byly prokázány mezi vlivy četnosti a pořadí vrhu, další v pořadí, co se významu týče, pak byl vliv roku narození jehňat. Statisticky nevýznamným byl prokázán vliv pohlaví živě narozených jehňat.
|
|
|
Hodnocení chovatelské úrovně a ekonomiky ovcí na rodinné farmě
JINDRÁK, Miloslav
Předmětem mé diplomové práce bylo zhodnotit chovatelskou úroveň a ekonomiku chovu ovcí na rodinné farmě. Vyhodnocení ukazatelů bylo sledováno na rodinné farmě Miloslava Jindráka. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2005 až 2008. Potřebná data byla získána z osobní evidence chovatele. Tato data byla následně porovnána s údaji z kontroly užitkovosti Svazu chovu ovcí a koz v České republice v příslušném roce. Diplomová práce sleduje a hodnotí reprodukční, produkční a ekonomické ukazatele sledovaného chovu.
|
|
|
Variabilita složení a kvality ovčího mléka v průběhu laktace
Nováková, Vendula
Diplomová práce se zabývá variabilitou složení a kvality ovčího mléka. V literární části poskytuje informace o složení ovčího mléka, vlastnostech a faktorech ovlivňujících jeho množství a kvalitu. Výzkum diplomové práce se zaměřil na sledování a vyhodnocení změn ve složení a vlastnostech ovčího mléka s vlivem sezónnosti. Dále byly hodnoceny rozdíly v obsahových složkách a vlastnostech mléka pocházejícího z konvenčního a ekologického chovu. Parametry byly sledované v průběhu let 2014 a 2015 u stád plemen ovcí východofríských, lacaune a cigája. V rámci sledování bylo hodnoceno: celkový počet mikroorganismů, aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost, jakost sýřeniny, obsah tuku, bílkovin, laktózy, tukuprosté sušiny, močoviny, počet somatických buněk a bod mrznutí. Výsledné analýzy vzorků byly statisticky a graficky vyhodnoceny a porovnány s jinými autorskými pracemi.
|
|
|
Zhodnocení mléčné užitkovosti ovcí v průběhu laktace
Kryštofová, Kateřina
Cílem mé diplomové práce pod názvem „Zhodnocení mléčné užitkovosti ovcí v průběhu laktace“ bylo provést rozbor hlavních ukazatelů mléka jako je sušina, tuk, bílkovina, laktóza, počet somatických buněk, aktivní a titrační kyselost, syřitelnost a jakost sýřeni-ny a následně výsledky vyhodnotit matematicko-statistickými metodami. Cílem této práce bylo zjistit vztahy mezi fází laktace a ukazateli ovčího mléka a dojivosti. Odběry mléka byly prováděny od konce dubna do půlky září roku 2018 na ovčí farmě u pana Michala Hrdličky v Brníčku u Zábřehu. Odběry byly prováděny od 8 ovcí a následně byly zchlazeny a odvezeny na rozbory do laboratoří. Výsledná data byla statisticky zpracována v programu STATISTICA verze 12. Průměrná dojivost byla 1,39 l. Ovčí mléko v průměru obsahovalo 18,41 % sušiny, 7,01 % tuku, 6,02 % bílkovin, 4,71 % laktózy, 103 000 somatických buněk v ml mléka. pH v ovčím mléce bylo v průměru 6,63, syřitelnosti 115,69 s, titrační kyselosti 9,51 °SH a jakosti sýřeniny 1,34. Fáze laktace měla průkazný vliv na obsah sušiny, tuku, bílkovin, laktózy a hodnoty pH, naproti tomu fáze laktace neměla průkazný vliv na tento faktor titrační kyselost, jakost sýřeniny a PSB.
|
|
|
Zhodnotenie pripúšťania a inseminácie u synchronizovaných oviec
Cedzová, Katarína
Cílem bakalářské práce "Zhodnocení připouštění a inseminace u synchronizovaných ovcí" je popsat možnosti reprodukce u ovcí používaných na našem území, seznámit s anatomii reprodukčních orgánů u ovcí, popsat jednotlivé metody připouštění a inseminace. Zaměřili jsme se na přirozenou a umělou metodu reprodukce, přípravu jedince a stáda na samotnou reprodukci. Sledovali jsme postup při přirozené plemenitbě pomocí etologických pozorování na dvou malých stádech ovcí plemene Zwartbles na rodinné farmě v Mohelne.
|
|
|
Mléčná užitkovost plemene lacaune ve vybraném chovu
CHODCOVÁ, Anna
Diplomová práce byla zaměřena na vliv věku bahnic plemene lacaune na mléčnou užitkovost, vliv pořadí laktace a vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost z hlediska množství nadojeného mléka a obsahu jednotlivých složek mléka. Dále byl vyhodnocen vliv linie beranů na dojivost. Pro zpracování dat bylo využito údajů z chovu na Statku Horní Dvorce s.r.o. a údajů z evidence Svazu chovatelů ovcí a koz z.s. Byly porovnávány údaje z kontroly užitkovosti za roky 2014, 2015, 2016 a 2017, kdy ve stádě byla prováděna kontrola užitkovosti metodou AT. Vliv linie beranů na dojivost nebyl zcela prokázán. U porovnávaných čtyř linií byl statisticky průkazný rozdíl pouze mezi linií LINUX a LUPIN a to pouze v jednom roce kontroly užitkovosti ze tří porovnávaných let. Z pohledu vlivu věku se celkový nádoj, obsah tuku a bílkovin u plemene lacaune s přibývajícím věkem zvyšoval, naopak u obsahu laktózy byl prokázán snižující se trend. Průkazný byl i vliv pořadí laktace u sledovaných parametrů mléka. Se zvyšujícím se pořadím laktace se mírně zvyšoval obsah bílkovin, obsah tuku a laktózy naopak klesal. Bahnice na druhé laktaci vykazovaly nejlepších výsledků v dojivosti, od třetí laktace byl zaznamenán v dojivosti pokles. Prokazatelný byl i vliv fáze laktace na dojivost a obsah mléčných složek. S prodlužující se laktací se snižoval celkový nádoj a obsah laktózy. Obsah tuku a bílkovin prokazatelně narůstal se zvyšující se fází laktace.
|
|
|
Zhodnocení vybraných ukazatelů mléka u ovcí plemene lacaune při aplikaci pastevního odchovu
Sedláková, Markéta
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vybraných ukazatelů u bahnic plemene la-caune při pastevním odchovu. Na základě odběrů mléka v pravidelných intervalech a následných analýzách mléka bylo provedeno vyhodnocení jednotlivých ukazatelů. Ovčí mléko pocházelo od čistokrevných bahnic plemene lacaune (LC). Bahnice, od kterých bylo odebíráno mléko, byly na 2. laktaci a měly jedináčka. Ovce, plemene lacaune (LC) jsou chovány na farmě Horní Dvorce. Tato farma má v současné době největší počet kusů čistokrevných ovcí plemene lacaune v České Re-publice. Provádělo se celkem 5 odběrů od konce dubna do začátku září v intervalech 62. den, 90. den, 125. den, 153. den a 195. den laktace. Nejprve probíhalo hodnocení dojivosti a měření nádoje bylo prováděno pomocí me-chanického mlékoměru. Ihned po odběru bylo mléko zchlazeno a dopraveno na rozbory jednotlivých složek do specializovaných laboratoří. Ve sledované fázi laktace v roce 2015 byla průměrná dojivost 1,68 l. Mléko od těchto bahnic obsahovalo průměrně 18,00 % sušiny, 7,43 % tuku, 5,16 % bílkovin a 4,67 % laktózy. Dále bylo vyhodnoceno fyzikálně - chemické složení mléka, do kte-rého zahrnujeme titrační kyselost, pH. Průměrná hodnota byla u pH 6,59 a u titrační kyselosti 9,96 SH. A u technologických vlastností byla průměrná délka syřitelnosti 113,2 sekund a u jakosti sýřeniny byla 1,60, která značí dobrou sýřeninu, držící tvar.
|
|
| |
|
|
Stanovení genetických parametrů u vybraných ukazatelů plodnosti ovcí a přepracování stávajících způsobů hodnocení zvířat (předpověď plemenné hodnoty).
Schmidová, Jitka ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vybrání vhodného modelu pro odhad genetických parametrů, odhad genetických parametrů a předpověď plemenných hodnot pro četnost vrhu u nejvíce rozšířených plemen ovcí chovaných v České republice. Analyzováno bylo celkem 143896 údajů o bahnění z let 1990 až 2012. Metodou BLUP animal model byly odhadnuty komponenty rozptylu a genetické parametry, a to pro každé plemeno samostatně. Základní modelová rovnice zahrnovala efekt věku bahnice (fixní efekt) a dále náhodné efekty stádo-rok-období bahnění, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt zvířete (bahnice). Dále byly zkoumány modifikace základního modelu, kdy byly zahrnovány různé kombinace efektů spojených s pářením (efekt harému, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt berana).
Odhady fenotypové variance se zvyšovaly s rostoucím průměrem četnosti vrhu (od 0,236 u šumavské ovce do 0,779 u romanovské ovce). Podíl trvalého prostředí bahnice byl velmi nízký u všech plemen (od 0,0001 do 0,0262). Vliv sdruženého efektu stádo-rok-období (CG) na celkovou variabilitu četnosti vrhu (0,0223 - 0,1309) byl u většiny plemen větší než aditivní genetická variance (0,0146 - 0,0587). Nejnižší koeficienty dědivosti a opakovatelnosti byly odhadnuty u ovce šumavské (h2 = 0,0619; w2 = 0,0823) a plemene romney (h2 = 0,0626; w2 = 0,0811); zatímco nejvyšší byly odhadnuty u plemene merinolandschaf (h2 = 0,1091; w2= 0,1129).
Podíl efektu plemenného berana se pohyboval v rozmezí od 0,01 do 0,02 fenotypové variance u šumavské ovce, od 0,04 do 0,05 u plemene suffolk a od 0,05 do 0,1 u romanovské ovce. Zahrnutí efektů souvisejících s pářením (efekt plemenného berana, harém a/nebo trvalé prostředí berana) do modelové rovnice snížilo informační kritérium odchylek (DIC), což poukazuje na to, že tyto modely jsou vhodnější než model základní.
Z výsledků práce vyplývá, že i podíl aditivního genetického efektu bahnice na variabilitě četnosti vrhu je u jednotlivých plemen rozdílný, což je vhodné vzít do úvahy při genetickém hodnocení zvířat. Výsledky dále ukazují, že berani, jakožto otcové výsledných vrhů, mají sice malý, ale prokazatelný vliv na počet narozených jehňat. Odhady genetických parametrů ukazují, že selekce podle "paternálních" plemenných hodnot by mohla být dalším selekčním kritériem, jak zlepšit četnost vrhu u ovcí.
|
host ::
RSS.